Text byl rozeslán e-mailem, a aby nedošlo k problémům při jeho zobrazení různými poštovními klienty a systémy je psán bez diakritiky.
Lide neblbnete!
Mile a mili, vazene a vazeni,
nazorova pluralita je zakladem demokracie a vesmes posunuje veci spravnym smerem. Pokud ovsem odlisny nazor neni odlisny jen proto, aby byl odlisny, pokud neni destruktivni, nenavistny, ublizenecky - tedy osobni a nikoliv vecny. Myslim si, ze je nejvyssi cas, vratit se k vecne argumentaci oprostene od osobnich antipatii.
Prosim vas vsechny, co tak hrdinne, zanicene a velice verejne bojujete za "novy politicky styl", za slusnost ve stranicke komunikaci, abyste si uvedomili, ze vysledek vaseho usili muze byt konec Zelenych jako politicke sily zastoupene v parlamentu - dulezite politicke sily, ktera vzhledem ke sve pritomnosti v parlamentu muze veci alespon trosku posunovat spravnym smerem. Mimo parlament se staneme HnuZ nebo jednim z mnoha ekologickych organizaci bez moznosti vyrazne ovlivnovat politiku v Cesku.
Rozcilovani nad soukromym e-mailem rozeslanym nedopatrenim nechtenym adresatum povazuji za legracni. Neznam nikoho, komu se nestalo neco podobneho, a pohorsovani se nad znenim soukromeho dopisu je pokrytecke. Vsichni jsme jen lidi a ve vypjatych situacich pouzivame ruzne vyrazivo. Chtel bych videt ty, kteri jsou "slusni" 24 hodin denne a slovo "krava", "vul" nebo neco v tom smyslu nikdy nevezmou do ust...
Nemohu se ubranit dojmu, ze ti, co nejvic na Martina a Katerinu utoci, pouze resi sve osobni problemy a (jak doufaji jen prozatim) neuspokojene ambice. Ono je podstatne jednodussi rvat na schuzich a vylevat sve emoce na Besede, nebo pleticharit v hospode, nez od nevidim do nevidim pracovat na ministerstvu, ve snemovne, na mnohych zelenych tematech a pritom se snazit udrzet stranu v konstruktivni akceschopne rovine (pozor, blizi se volby!).
Take neni receno, ze tech, co nejvic rvou, take nejvic je. Jak mam moznost bavit se se straniky, tak vetsina za vedenim stoji. A nemluvim jen se straniky, ale hlavne s nasimi volici, kteri nevericne krouti hlavou, co to vlastne ta stranicka "opozice" vubec chce, pripadne si neco mysli - a neni to nic pekneho. A kteri ve vetsine pripadu doposud - a opet cim dal vic - spojuji svuj hlas strane s osobou stavajiciho predsedy.
Jsem presvedcen, ze v pripade odchodu Martina z funkce predsedy SZ by minimalne ve snemovne skoncila - a obavam se, ze ne na jedno volebni obdobi. A je vicemene jedno, kdo by ho nahradil. Jeste nejsme etablovana strana, ktera muze pocitat s prekrocenim petiprocentni hranice bez ohledu na osobu predsedy/predsedkyne.
Musim rict, ze bych naprosto chapal, kdyby se Martin na stranu vykaslal a zustal na ministerstvu a, dokud by to slo, uskutecnoval ekologickou politiku a venoval se zelenym tematum. Asi by ale v te kratke dobe, kterou by mel, mnoho zeleneho neprosadil. Alespon by pak mel soukromi a cas pro sebe. Vdeku za vstup SZ do snemovny a dalsi temer neuveritelne uspechy (ctyri ministri/ministryne pri sesti poslancich/poslankyn) se beztak nedocka - jsme v Cesku, tady se vdek nenosi. Tady se nadava a urazi...
Budeme-li v tom nevrazivem vnitrostranickem boji pokracovat, zahy naplnime predpoved skeptiku, kteri SZ vestili brzky osud ODA, ED, SNK.
Prispejeme tak k totalnimu rozcarovani nasich (potencialnich) volicu z jejich (posledni) nadeje v jakz takz slusnou, moderni, evropskou politiku a k upevneni moci tech nejhorsich sil ODSCSSDKDU-CSLKSCM...
Pekne dekuji.
David
26.2.08
„Šnapsideje“ z Letné
Schnapsidee je výstižný německý výraz pro nápad tak absurdní, že mohl vzniknout pouze ve stavu silné opilosti. Odpovídající český výraz neexistuje, což je velká škoda, protože leccos, co se děje v zemích českých, by si takové označení zasloužilo. Jako občan Letné bych zde rád uvedl několik příkladů, které mají celostátní rozměr.
Stadion v rezidenční čtvrti
Příkladem takovéto „šnapsideje“ může být fotbalový stadion s kapacitou 30 až 40 tisíc míst v rezidenční čtvrti městského centra. Nedávno jsem navštívil ligový zápas Bayernu v mnichovské Allianz Areně. Byl jsem tam s kamarádem, který má permanentní vstupenky k sezení i k parkování. Stadion byl postaven na zelené louce hned u dálnice a technické řešení plynulosti dopravy při příjezdu i odjezdu je na nejvyšší úrovni. Přesto, že stadion byl plný asi z poloviny, stáli jsme při odjezdu téměř půl hodiny v zácpě. Přitom chodci jsou od automobilového provozu zcela odděleni a v okolí Allianz Areny nikdo nebydlí, takže tu nelze hovořit o běžném provozu obyvatel nebo o tranzitním provozu.
Fotbalové stadiony patří tam, kde vadí co nejméně. To, co se děje v době fotbalových zápasů na Letné, v jedné z nejatraktivnějších rezidenčních čtvrtí Prahy, nelze nazvat příjemným životem – dopravní chaos, divoké parkování na přechodech i na chodnících, řvoucí agresivní fanoušci, rozbité lahve, pozvracené a pomočené chodníky, tramvaje narvané k prasknutí. Kdyby tu nebyl stadion Sparty, byla by Letná – díky svým parkům – lepší čtvrtí pro příjemný život, než jsou Vinohrady. Jenže podle přání „fotbalového bosse“ Vlastimila Košťála by se měl stadion zásadně zvětšit: až na výše uvedených 40 tisíc míst! – Aby si pak na sebe vydělal, muselo by se tu pořádat také podstatně víc akcí, než je tomu dnes. Je zřejmé, že pan Košťál nebydlí v blízkosti žádného fotbalového stadionu, jinak by ho něco takového vůbec nemohlo napadnout. Totéž platí i pro jeho kamarády z řad politiků, kteří záměr rozšířit stadion na Letné podporují.
Jednoduché řešení
Řešení je přitom jednoduché a prakticky pro všechny výhodné – přesunout sparťanský stadion na pražskou periferii. Tam by si mohla Sparta postavit svou moderní arénu, která by zároveň sloužila jako stadion „národní“. Jelikož by se jednalo o stadion „národní“ a peněz pro vrcholový sport se u nás najde vždycky dost, určitě by část nákladů pokryl nejen pražský, ale i státní rozpočet. Majitel Sparty, finanční skupina J&T, by pak mohl na místě nynějšího stadionu postavit luxusní rezidenční čtvrť – pod mottem „V centru Prahy a přitom uprostřed zeleně“. A občané Letné by tak byli osvobozeni od hrůz, které jim zápasy na Spartě v současné době přinášejí.
Argument, že Sparta je tradiční letenský klub a její stadion na Letnou patří, je sice pochopitelný, ale zastaralý. Vždyť Sparta je dnes klubem spíš evropským než letenským. – Také v Mnichově probíhala podobná diskuse. Odchod Bayernu do Allianz Areny z tradičního Olympijského stadionu byl také kontroverzní. A dnes jsou všichni spokojeni. Nevidím důvod, proč by tomu v případě Sparty mělo být jinak. Dovedu si dokonce představit, že by nový stadion pomohl zvýšit návštěvnost na utkáních Sparty; jistota zajištěného parkování, lepší dopravní dostupnost, na rozdíl od současného dopravního chaosu, by mohly v leckom vzbudit chuť zajet si na Spartu třeba do Letňan. Stadion v centru města je přece nemoderní anachronismus.
Co s knihovnou
Do centra zcela určitě patří Národní knihovna. Odsunout ji někam na periferii, to je další „šnapsidea“, která může napadnout jenom člověka, jenž knihu neotevře, jak je rok dlouhý. Knihovna musí být co nejblíže centru společenského dění a vzdělanosti. Výstavba moderní knihovny na tramvajové smyčce v rohu Letenské pláně má svou logiku – z náměstí Jana Palacha, od Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je to pěšky deset minut, ani Karolinum není daleko; místo pro novou knihovnu je na kopci, takže dojde-li k dalším záplavám, velká voda knižní fond neohrozí. Do kategorie „šnapsidejí“ patří také záměr zrušit mezinárodní architektonickou soutěž, která už proběhla. Je bezpředmětné, zdali se vítězný návrh někomu líbí, nebo nelíbí. Lpění na podřadných formalitách je směšné. Neexistuje nic, co by se líbilo všem, a na Eiffelovu věž v Paříži nebo na Obecní dům u nás v Praze si zvykli i jejich zavilí odpůrci. Primátor Bém, který Kaplického vítězný návrh zprvu nadšeně podporoval, ale poté, co nabyl dojmu, že se lidem líbit nebude, hbitě obrátil, by si měl uvědomit, jaký dopad by mělo zrušení mezinárodní soutěže, která byla řádně vypsána a řádně proběhla. Pověst naší země by tak v evropském kontextu utrpěla další ránu a naši potenciální zahraniční partneři by se jen utvrdili v názoru, že jsme zemí, kde se pravidla a dané slovo nedodržují. Tato skutečnost by mohla mít i ostudný dopad na Bémovu olympiádu. Chtěl bych vidět světově uznávaného architekta, který by se chtěl účastnit výběrových řízení na potřebné sportovní stavby – a Mezinárodní olympijský výbor přece mezinárodní soutěže v takových situacích požaduje.
Voda na kopci
A postavit na kopci nad Vltavou obrovské akvárium a naplnit je nesmírným množstvím vody? Něčeho takového se dopustit na nejexponovanějším místě uprostřed Prahy, nad nenahraditelnými architektonickými památkami? Velké mořské živočichy ubytovat v samotném srdci Evropy? Nemohu si pomoci, ale stejně jako aktuální nápad magistrátu protnout Letenské sady dvouproudou „dálnicí“ i to je čirá „šnapsidea“.
O autorovi| David Binar, zastupitel Prahy 7 za Stranu zelených
Text vyšel 26. února 2008 v Lidových novinách
Stadion v rezidenční čtvrti
Příkladem takovéto „šnapsideje“ může být fotbalový stadion s kapacitou 30 až 40 tisíc míst v rezidenční čtvrti městského centra. Nedávno jsem navštívil ligový zápas Bayernu v mnichovské Allianz Areně. Byl jsem tam s kamarádem, který má permanentní vstupenky k sezení i k parkování. Stadion byl postaven na zelené louce hned u dálnice a technické řešení plynulosti dopravy při příjezdu i odjezdu je na nejvyšší úrovni. Přesto, že stadion byl plný asi z poloviny, stáli jsme při odjezdu téměř půl hodiny v zácpě. Přitom chodci jsou od automobilového provozu zcela odděleni a v okolí Allianz Areny nikdo nebydlí, takže tu nelze hovořit o běžném provozu obyvatel nebo o tranzitním provozu.
Fotbalové stadiony patří tam, kde vadí co nejméně. To, co se děje v době fotbalových zápasů na Letné, v jedné z nejatraktivnějších rezidenčních čtvrtí Prahy, nelze nazvat příjemným životem – dopravní chaos, divoké parkování na přechodech i na chodnících, řvoucí agresivní fanoušci, rozbité lahve, pozvracené a pomočené chodníky, tramvaje narvané k prasknutí. Kdyby tu nebyl stadion Sparty, byla by Letná – díky svým parkům – lepší čtvrtí pro příjemný život, než jsou Vinohrady. Jenže podle přání „fotbalového bosse“ Vlastimila Košťála by se měl stadion zásadně zvětšit: až na výše uvedených 40 tisíc míst! – Aby si pak na sebe vydělal, muselo by se tu pořádat také podstatně víc akcí, než je tomu dnes. Je zřejmé, že pan Košťál nebydlí v blízkosti žádného fotbalového stadionu, jinak by ho něco takového vůbec nemohlo napadnout. Totéž platí i pro jeho kamarády z řad politiků, kteří záměr rozšířit stadion na Letné podporují.
Jednoduché řešení
Řešení je přitom jednoduché a prakticky pro všechny výhodné – přesunout sparťanský stadion na pražskou periferii. Tam by si mohla Sparta postavit svou moderní arénu, která by zároveň sloužila jako stadion „národní“. Jelikož by se jednalo o stadion „národní“ a peněz pro vrcholový sport se u nás najde vždycky dost, určitě by část nákladů pokryl nejen pražský, ale i státní rozpočet. Majitel Sparty, finanční skupina J&T, by pak mohl na místě nynějšího stadionu postavit luxusní rezidenční čtvrť – pod mottem „V centru Prahy a přitom uprostřed zeleně“. A občané Letné by tak byli osvobozeni od hrůz, které jim zápasy na Spartě v současné době přinášejí.
Argument, že Sparta je tradiční letenský klub a její stadion na Letnou patří, je sice pochopitelný, ale zastaralý. Vždyť Sparta je dnes klubem spíš evropským než letenským. – Také v Mnichově probíhala podobná diskuse. Odchod Bayernu do Allianz Areny z tradičního Olympijského stadionu byl také kontroverzní. A dnes jsou všichni spokojeni. Nevidím důvod, proč by tomu v případě Sparty mělo být jinak. Dovedu si dokonce představit, že by nový stadion pomohl zvýšit návštěvnost na utkáních Sparty; jistota zajištěného parkování, lepší dopravní dostupnost, na rozdíl od současného dopravního chaosu, by mohly v leckom vzbudit chuť zajet si na Spartu třeba do Letňan. Stadion v centru města je přece nemoderní anachronismus.
Co s knihovnou
Do centra zcela určitě patří Národní knihovna. Odsunout ji někam na periferii, to je další „šnapsidea“, která může napadnout jenom člověka, jenž knihu neotevře, jak je rok dlouhý. Knihovna musí být co nejblíže centru společenského dění a vzdělanosti. Výstavba moderní knihovny na tramvajové smyčce v rohu Letenské pláně má svou logiku – z náměstí Jana Palacha, od Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je to pěšky deset minut, ani Karolinum není daleko; místo pro novou knihovnu je na kopci, takže dojde-li k dalším záplavám, velká voda knižní fond neohrozí. Do kategorie „šnapsidejí“ patří také záměr zrušit mezinárodní architektonickou soutěž, která už proběhla. Je bezpředmětné, zdali se vítězný návrh někomu líbí, nebo nelíbí. Lpění na podřadných formalitách je směšné. Neexistuje nic, co by se líbilo všem, a na Eiffelovu věž v Paříži nebo na Obecní dům u nás v Praze si zvykli i jejich zavilí odpůrci. Primátor Bém, který Kaplického vítězný návrh zprvu nadšeně podporoval, ale poté, co nabyl dojmu, že se lidem líbit nebude, hbitě obrátil, by si měl uvědomit, jaký dopad by mělo zrušení mezinárodní soutěže, která byla řádně vypsána a řádně proběhla. Pověst naší země by tak v evropském kontextu utrpěla další ránu a naši potenciální zahraniční partneři by se jen utvrdili v názoru, že jsme zemí, kde se pravidla a dané slovo nedodržují. Tato skutečnost by mohla mít i ostudný dopad na Bémovu olympiádu. Chtěl bych vidět světově uznávaného architekta, který by se chtěl účastnit výběrových řízení na potřebné sportovní stavby – a Mezinárodní olympijský výbor přece mezinárodní soutěže v takových situacích požaduje.
Voda na kopci
A postavit na kopci nad Vltavou obrovské akvárium a naplnit je nesmírným množstvím vody? Něčeho takového se dopustit na nejexponovanějším místě uprostřed Prahy, nad nenahraditelnými architektonickými památkami? Velké mořské živočichy ubytovat v samotném srdci Evropy? Nemohu si pomoci, ale stejně jako aktuální nápad magistrátu protnout Letenské sady dvouproudou „dálnicí“ i to je čirá „šnapsidea“.
O autorovi| David Binar, zastupitel Prahy 7 za Stranu zelených
Text vyšel 26. února 2008 v Lidových novinách
5.2.08
Letenské sady protne rušná silnice
Mf DNES (Praha), 05.02.2008
Holešovice - Letenské sady i pláň jsou vyhledávaným místem k odpočinku nejen obyvatel Holešovic a Bubenče, ale projet se na kolečkových bruslích nebo se projít třeba s kočárkem sem jezdí lidé z celé metropole. Alespoň v části sadů však jejich výletům brzy udělají přítrž stavbaři. Výstavba městského silničního okruhu, respektive výjezd z tunelu Blanka, který v roce 2011 propojí Malovanku s Pelc-Tyrolkou, se totiž roztáhne z písčité plochy pláně i mezi stromy. Magistrát tudy chce vést dočasnou silnici, po níž by řidiči objížděli rozkopanou ulici Milady Horákové.
„Při výstavbě tunelu pod ulicí Milady Horákové zde bude omezen provoz a auta budou muset jezdit jinudy. Objízdná trasa se nyní projednává a měla by vést po jižní straně pláně,“ uvedl František Polák, mluvčí společnosti Metrostav, která tunel staví.
Podle návrhů projektantů, které má redakce MF DNES k dispozici, by auta ve směru z centra nadále jezdila kolem stadionu Sparty, ve směru do centra pak po dočasné komunikaci z Badeniho ulice přes Letenskou pláň až na křižovatku Milady Horákové s ulicí U Sparty.
Autům musí ustoupit stromy
To by znamenalo, že řidiči budou projíždět v místech, kde se dnes Pražané prohánějí na bruslích nebo kde se na přelomu srpna a září koná každý rok zábavní festival Letní Letná. A je jisté, že k zemi půjde i několik vzrostlých stromů. Podle projektové dokumentace jich silnici stojí v cestě šestnáct.
„To je absolutně nepřijatelné,“ neskrývá vztek Ondřej Mirovský, koordinátor kampaně Zachraňme Letnou a zastupitel Prahy 7 za zelené.
„Nemohou šoupnout takovouhle silnici do sadů. Měli by se snažit najít objízdnou trasu v profilu ulice Milady Horákové, a ne tu nejlevnější možnou přes sady,“ upozorňuje Mirovský, který se nechce smířit s představou, že by Letenskou pláň proťala dvouproudá silnice s prakticky nekonečnou hradbou pomalu popojíždějících aut.
Pokud záměr podpoří radnice Prahy 7, silnice by se mohla začít stavět už v březnu. V červenci by se na ní objevila první auta a ta by tudy objížděla stavební jámu tunelu až do října roku 2010.
„S výstavbou silnice souhlasíme, protože šetrnější řešení neexistuje. Pokud chceme, aby budoucí okruh naší městské části odlehčil, musíme něco obětovat,“ řekl starosta Prahy 7 Marek Ječmének (ODS).
Silnice se dvěma jednosměrnými pruhy a chodníkem má být široká až 10 metrů. Řidiči by se na ni dostali z Badeniho ulice od izraelského velvyslanectví přes ulici Na Špejcharu, již by dělníci pro tyto účely rozšířili. Za tramvajovou smyčkou by auta pokračovala napravo, zajela by mezi stromy a pak obloukem pokračovala kolem stavební jámy budoucího sjezdu do tunelu.
Podél pískové plochy by se pak vrátila k ulici Milady Horákové.
Ekologové navrhují, aby auta objížděla Letnou po nábřeží nebo přes Bubeneč Korunovační ulicí.
To by podle úředníků znamenalo ještě více ucpané ulice v Dejvicích, Střešovicích, na Strahově a na Malé Straně. „Pokud řidiči zjistí, že Letnou neprojedou, změní svoje chování. Pojedou přes Chotkovy sady nebo Strahov, kde se tak dají očekávat kolony,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Šlégr (SZ).
Podle dopravních odborníků magistrát příliš možností nemá. „Pokud nemohou zachovat všechny pruhy přímo v ulici Milady Horákové, pak je nutné postavit tyto pruhy jinde,“ míní Ladislav Bína z ČVUT. „Každé zúžení totiž přinese přehuštění okolních ulic. To by bylo po tak dlouhou dobu neúnosné,“ dodal.
Nová silnice povede sady údajně i proto, že se na Špejcharu plánuje výstavba Národní knihovny.
Autor: PETR ŠVEC
Stromy se kácejí za zády lidí
AUTA MÍSTO STROMŮ Město chce skrz Letenské sady postavit provizorní silnici. Podle návrhu projektantů stojí silnici v cestě šestnáct stromů. O výstavbě objížďky se přitom lidé dozvěděli jen měsíc před jejich plánovaným kácením.
Holešovice - Když magistrát otevírá nový park nebo se chystá výsadbou zeleně zpříjemnit život lidem v okolí jejich obydlí, neopomenou městští radní na takovou akci pozvat zástupce médií i Pražany.
Radní se slavnostním výrazem ve tváři se zpravidla zapřou do rýče a až s přehnanou péčí pokládají do čerstvé jámy mladé stromky. Fotoaparáty v tu chvíli blýskají ostošest a přítomní diváci se jen málokdy ubrání potlesku.
Když se mají naopak v parcích stromy kácet, nikdo pozvánky neposílá. Ba naopak. Spíše se zdá, že chce vedení města takovou akci co nejvíce utajit.
Jak jinak si vysvětlit, že se o plánovaném kácení stromů v Letenských sadech kvůli výstavbě dočasné objízdné silnice Pražané dozvědí jen měsíc předtím, než mají na vzrostlé stromy u tramvajové smyčky na Špejcharu nastoupit zahradníci s motorovými pilami.
„Nemůžeme žít ve vakuu“
„Neprobíhá žádná diskuse a člověk se k takovým informacím dostane jen náhodou,“ zlobí se zastupitel Prahy 7 za Stranu zelených Ondřej Mirovský, který se angažuje v kampani Zachraňme Letnou.
O materiálu týkajícím se výstavby dvouproudové silnice vedoucí přímo Letenskými sady, jež má umožnit řidičům objet rozkopanou ulici Milady Horákové, se jednalo na magistrátu i na úřadu Prahy 7. Ale co možná nejtišeji. „Doufám, že radnice Prahy 7 nakonec stavbu nepovolí,“ dodal Mirovský.
Podle něj by měly úřady ve spolupráci s Metrostavem vést auta stavbou po provizorních mostech přímo na ulici Milady Horákové.
„To by ale stavbu mohlo prodražit o stovkymilionů korun. Nemůžeme žít ve vakuu. Po dokončení tunelu se všechno dá do původního stavu,“ uvedl starosta Prahy 7 Marek Ječmének (ODS).
„Stavba tunelu bude stát asi 30 miliard, takže stále nevidím důvod, proč by nemohli najít způsob, který by byl šetrnější k životnímu prostředí,“ oponoval Ondřej Mirovský.
Magistrát přidal další argument. „Bylo by to složité a silnice by se musela neustále překládat. Nedokážu si představit, že by to řidiči, obyvatelé Prahy 6 a 7 a také cestující meziměstskými autobusy, které končí na Hradčanské, dokázali přejít v klidu,“ uvedl Miroslav Rajchart, vedoucí oddělení silničního správního úřadu magistrátního odboru dopravy.
Tramvaje po Letné nepojedou
Nejen řidiči si musí pomalu zvykat na to, že cestování přes Letnou se zkomplikuje. Také cestující, kteří jezdí po ulici Milady Horákové tramvajemi. Ani těm se totiž nevyhnou výluky a změny trasy. „Provoz tramvají bude přerušen na několik týdnů,“ potvrdil mluvčí stavební firmy Metrostav, jež na Letné pracuje, František Polák.
Tramvajové vozy se budou otáčet couváním u budovy ministerstva vnitra na dočasné otočce. Mezi Hradčanskou a touto provizorní konečnou budou jezdit autobusy náhradní dopravy.
„Tramvajová výluka se dotkne i úseku od Prašného mostu k Hradčanské. Ale je předčasné říkat, kdy to bude. O všem se teprve jedná a neustále se to mění,“ dodal Rajchart.
Doprava na Letné při stavbě tunelu Blanka
Kudy povede objízdná trasa
Nová silnice se dvěma jednosměrnými pruhy a chodníkem má být široká až 10 metrů. Řidiči se na ni dostanou z Badeniho ulice od izraelského velvyslanectví přes
ulici Na Špejcharu. Za tramvajovou smyčkou budou auta pokračovat napravo a obloukem kolem stavební jámy budoucího sjezdu do tunelu až na pískovou plochu Letenské pláně. K ulici Milady Horákové se provizorní silnice stočí na úrovni stadionu Sparty.
Proč se postaví nová silnice
Dělníci zde hloubí tunel městského silničního okruhu, který propojí Malovanku s Pelc-Tyrolkou. Řidiči do něj budou moci vjet na nové křižovatce u Špejcharu. Stavba tunelu omezí provoz na ulici Milady Horákové.
Výhody nové silnice
Nebude docházet k dopravním kolapsům v Praze 1, 6 a 7, kudy by řidiči uzavřenou Letnou objížděli.
Nevýhody nové silnice
Stavba nepotěší návštěvníky Letenských sadů. Za oběť padne i zhruba 16 vzrostlých stromů.
Kdy se silnice začne stavět
Výstavba provizorní silnice by mohla začít v březnu a skončí v červnu. Mezi červencem 2008 a říjnem 2010 po ní budou jezdit auta.
Stromovku měli ušetřit. Nestalo se
Bubeneč - Nejen na Letné se v případě tunelu Blanka mění plány prakticky ze dne na den. Tunel má totiž vést i pod dalším rozlehlým pražským parkem – Stromovkou.
A ani tady nelze říct, že by šlo všechno podle plánu. Přestože vedení města i společnost Metrostav, jež tunel městského okruhu staví, před samotnou stavbou ujišťovaly, že Stromovka zůstane ušetřena, mezi stromy v parku jsou vidět nákladní auta a jiná těžká stavební technika.
„Geologické průzkumy nám ukázaly, že je nutné v jednom místě zpevnit nadloží nad budoucími tunely. Ty jsou totiž příliš mělko pod povrchem a hrozilo by, že se při hloubení tunelu půda sesune. Původní geologické průzkumy ukazovaly, že skála, ve které tunely hloubíme, je o metr výš,“ odůvodnil stavební práce v parku mluvčí Metrostavu František Polák.
„Musíme tu půdu zpevnit, jinak bychom ohrozili bezpečnost dělníků v tunelech. Hrozilo by, že se to propadne, což by způsobilo větší škody i na povrchu,“ tvrdí Polák.
Zpevňování nadloží z povrchu je prý také levnější, než kdyby se provádělo z podzemních štol. „Když se o stavbě tunelu mluvilo, všichni nás ubezpečovali, že se to Stromovky nedotkne,“ protestuje Monika Maurerová, jednatelka sdružení Tři duby, které pomáhá při revitalizaci parku. „Nyní musíme na dozorující úřady vyvíjet takový tlak, aby byly následky co nejmenší,“ dodala.
„Nepokáceli jsme a nepokácíme jediný strom a do začátku letní sezony budeme pryč,“ slibuje Polák. Žádný konkrétní termín, dokdy stavbaři chráněný park opustí, ale znám není.
Mezi stromy dnes stojí deset metrů vysoká vrtná souprava, která vstřikuje pod zem směs jílu a cementu. Stroje jezdí po louce, na niž dělníci natáhli geotextilii a položili betonové panely.
(peš)
2.2.08
Návštěva městského úřadu Prahy 7 jako zlý sen
Koncem roku 2005 deník Mf DNES inkognito hodnotil fungování úřadů městských částí a chování jejich zaměstnanců. V jednom takovém průzkumu se tehdy Praha 7 podělila s Prahou 6 až o sedmé a osmé místo.
Vzhledem k tomu, že od vydání zmíněného průzkumu již nějaká doba uplynula, a protože vím, že alespoň podle veřejných proklamací leží vstřícný městský úřad na srdci dnešnímu vedení radnice, rád bych zde vylíčil mé včerejší zkušenosti s chováním úředníků.
Protože jsem si potřeboval vyzvednou výplatní pásky za minulý rok a zařídit pas pro svou devítiletou dceru, vydal jsem se na úřad jako každý jiný občan Prahy 7.
Nejprve jsem vkročil do patřičné místnosti a slušně pozdravil. V dané místnosti jsou dvě okénka, za levým seděla starší paní, židle pro návštěvníky byla prázdná. U pravého okénka byla návštěvnice a něco řešila s příslušnou úřednicí. Chtěl jsem se tedy obrátit na starší paní. Než jsem mohl říci, co vlastně chci - tedy výplatní pásky - tato paní mi sdělila, že mám čekat. Přitom nelze její výraz tváře nepopsat jinak než kyselý, její chování jako nepříjemné a její postoj jako nevstřícný. Smířil jsem se s tím, že budu muset čekat, nicméně jsem netušil, zdali mám jít čekat ven z místnosti. Na to jsem se zeptal a přitom jsem si nemohl odpustit poznámku, že by mohla být příjemnější. Načeš došlo k hádce, teprve při které se mne úřednice zeptala, co vlastně chci. Když jsem jí řekl, že jsem zastupitel městské části a co potřebuji, odešla a obratem se vrátila s obálkou, kterou mi hodila na stolek u okénka.
Znechuceně po popřání příjemného dne jsem odešel.
Poté jsem se vydal o patro výš, abych v dotyčné místnosti zařídil potvrzení o občanství pro svou dceru, které potřebuje pro vydání cestovního pasu.
Protože jsem to chtěl vyřešit rychle, vytiskl jsem si z webu městské části (mimochodem, i pro zkušeného uživatele internetu velmi nepřehledné) patřičnou stránku "Jak si zařídím (řešení životních situací) - Cestovní doklady" (http://www.praha7.cz/default.aspx?id=2135&ido=860&sh=-1629493512). Tam jsem například našel větu: "Jaké jsou podmínky a postup pro řešení žádosti: Splnit náležitosti požadované při podávání žádosti o cestovní pas, které ukládá zákon o cestovních dokladech č. 329/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů." Protože jsem se nic nedozvěděl, vytištěnou stránku jsem zahodil a zavolal vedoucí oddělení dokladů a evidence obyvatel, která mi řekla, že potřebuji potvrzení o českém občanství pro dceru, k jehož získání mám s sebou vzít její rodný list a svůj doklad totožnosti.
Takto vyzbrojen jsem vstoupil do oné místnosti, kde na mne přítopmná úřednice spustila, "co že to chci" a že "to neděláme v pátek", že "to je napsané na dveřích" a že "potřebujete rodný list i svůj i manželky" a že "tady máte potřebné doklady" a slovy "přijďte v pondělí" mne vypoklonkovala z místnosti.
Chování této paní vstřícné sice nebylo, ale poté, co jsem zažil o patro níž, jsem byl rád, že nebylo vysloveně nepříjemné. Alespoň mám list, na kterém je uvedeno, jaké doklady skutečně potřebuji. Na webu jsem totiž tyto údaje nenašel - je tam sice kapitola "Vydání osvědčení a potvrzení o státním občanství České republiky a zjišťování státního občanství české republiky" (přesné znění názvu kapitoly, jak je najdete na webu), nicméně se to týká dospělých, ne nezletilých dětí. A dveře jsem si prohlédl (a vyfotil), a žádnou zmínku o tom, že kvůli žádosti o potvrzení státního občanství nemám na úřadě co dělat, jsem tam nenašel.
Také nechápu, proč potřebné formuláře nejsou ke stažení na webu ve formátu PDF (a i kdyby náhodou byly, jsou k nenalezení - v dotyčných kapitolách by měl být odkaz "Formulář ten a ten, stáhněte zde").
Jsem rád, že dámy netušily, s kým mají tu čest, a mohl jsem na vlastní kůži zkusit, jak se chovají k občanům, pro které tady jsou (ne obráceně) a kteří je platí ze svých vysokých daní.
Situace, kdy si normální občan vezme dovolenou kvůli návštěvě městského úřadu, kde se ho nepříjemné osoby chtějí co nejrychleji zbavit (místo toho, aby plnily svou povinnost a občanu poradily a pomohly) a kdy zjistí, že si musí vzít další den (dva?) dovolené, aby nakonec uspěl, není hodna Prahy (7) roku 2008. Stejně tak v dnešní době není přijatelné chování, které bylo běžné v totalitním státu.
Bohužel z vlastní zkušenosti z minulosti vím - a leckteré články v médiích to potvrzují -, že takovýto přístup na úřadech není ojedinělý (naštěstí mám na Prauze 7 osobní zkušenost i s jednou výjimkou a vím o druhé). Taková situace je neudržitelná a měla by se řešit. Navrhuji postavit do každé chodby stoleček, na kterém bude schránka a dotazník, kde bude mít občan možnost vyjádřit spokojenost se svým úředníkem, případně detailně popsat důvody své nespokojenosti. Konstruktivní odpovědi by mohly velice pomoci vybudovat skutečně vstřícný městský úřad.
Přitom vstřícné chování a úsměv na rtech nejenže zlepší komunikaci občana s úřadem - a tudíž pověst úřadu. Dopady jsou podstatně širší - člověk, který absolvoval takové martyrium na úřadě, má zkažený den. Pokud si nevzal dovolenou na celý den, tak po příchodu do práce jeho produktivita nebude valná a všichni jeho kolegové budou nejen vědět, jací to lidé na úřadě pracují, ale v lepším případě budou trávit čas diskusí nad českým úřednictvem, v horším případě bude dotyčný své znechucení šířit. A produktivita klesne dál. Naopak úsměv přidává radost do života.
Nepříjemní, nešťastní, nespokojení a/nebo nenávistní lidé jsou prokazatelně náchylnější nemocem. A to jak nemocem lehkého rázu, tak nemocem vážným, protože podle vědeckých studií uvedené postoje oslabují imunitní systém. Podle těchto studií mají uvedené postoje nezanedbatelný podíl na nemocích jako rakovina nebo žaludeční vředy. Naopak úsměv prokazatelně imunitní systém posiluje... a šetří peníze nás, daňových poplatníků.
Jsem zvědav, jak dopadnu příště.
Vzhledem k tomu, že od vydání zmíněného průzkumu již nějaká doba uplynula, a protože vím, že alespoň podle veřejných proklamací leží vstřícný městský úřad na srdci dnešnímu vedení radnice, rád bych zde vylíčil mé včerejší zkušenosti s chováním úředníků.
Protože jsem si potřeboval vyzvednou výplatní pásky za minulý rok a zařídit pas pro svou devítiletou dceru, vydal jsem se na úřad jako každý jiný občan Prahy 7.
Nejprve jsem vkročil do patřičné místnosti a slušně pozdravil. V dané místnosti jsou dvě okénka, za levým seděla starší paní, židle pro návštěvníky byla prázdná. U pravého okénka byla návštěvnice a něco řešila s příslušnou úřednicí. Chtěl jsem se tedy obrátit na starší paní. Než jsem mohl říci, co vlastně chci - tedy výplatní pásky - tato paní mi sdělila, že mám čekat. Přitom nelze její výraz tváře nepopsat jinak než kyselý, její chování jako nepříjemné a její postoj jako nevstřícný. Smířil jsem se s tím, že budu muset čekat, nicméně jsem netušil, zdali mám jít čekat ven z místnosti. Na to jsem se zeptal a přitom jsem si nemohl odpustit poznámku, že by mohla být příjemnější. Načeš došlo k hádce, teprve při které se mne úřednice zeptala, co vlastně chci. Když jsem jí řekl, že jsem zastupitel městské části a co potřebuji, odešla a obratem se vrátila s obálkou, kterou mi hodila na stolek u okénka.
Znechuceně po popřání příjemného dne jsem odešel.
Poté jsem se vydal o patro výš, abych v dotyčné místnosti zařídil potvrzení o občanství pro svou dceru, které potřebuje pro vydání cestovního pasu.
Protože jsem to chtěl vyřešit rychle, vytiskl jsem si z webu městské části (mimochodem, i pro zkušeného uživatele internetu velmi nepřehledné) patřičnou stránku "Jak si zařídím (řešení životních situací) - Cestovní doklady" (http://www.praha7.cz/default.aspx?id=2135&ido=860&sh=-1629493512). Tam jsem například našel větu: "Jaké jsou podmínky a postup pro řešení žádosti: Splnit náležitosti požadované při podávání žádosti o cestovní pas, které ukládá zákon o cestovních dokladech č. 329/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů." Protože jsem se nic nedozvěděl, vytištěnou stránku jsem zahodil a zavolal vedoucí oddělení dokladů a evidence obyvatel, která mi řekla, že potřebuji potvrzení o českém občanství pro dceru, k jehož získání mám s sebou vzít její rodný list a svůj doklad totožnosti.
Takto vyzbrojen jsem vstoupil do oné místnosti, kde na mne přítopmná úřednice spustila, "co že to chci" a že "to neděláme v pátek", že "to je napsané na dveřích" a že "potřebujete rodný list i svůj i manželky" a že "tady máte potřebné doklady" a slovy "přijďte v pondělí" mne vypoklonkovala z místnosti.
Chování této paní vstřícné sice nebylo, ale poté, co jsem zažil o patro níž, jsem byl rád, že nebylo vysloveně nepříjemné. Alespoň mám list, na kterém je uvedeno, jaké doklady skutečně potřebuji. Na webu jsem totiž tyto údaje nenašel - je tam sice kapitola "Vydání osvědčení a potvrzení o státním občanství České republiky a zjišťování státního občanství české republiky" (přesné znění názvu kapitoly, jak je najdete na webu), nicméně se to týká dospělých, ne nezletilých dětí. A dveře jsem si prohlédl (a vyfotil), a žádnou zmínku o tom, že kvůli žádosti o potvrzení státního občanství nemám na úřadě co dělat, jsem tam nenašel.
Také nechápu, proč potřebné formuláře nejsou ke stažení na webu ve formátu PDF (a i kdyby náhodou byly, jsou k nenalezení - v dotyčných kapitolách by měl být odkaz "Formulář ten a ten, stáhněte zde").
Jsem rád, že dámy netušily, s kým mají tu čest, a mohl jsem na vlastní kůži zkusit, jak se chovají k občanům, pro které tady jsou (ne obráceně) a kteří je platí ze svých vysokých daní.
Situace, kdy si normální občan vezme dovolenou kvůli návštěvě městského úřadu, kde se ho nepříjemné osoby chtějí co nejrychleji zbavit (místo toho, aby plnily svou povinnost a občanu poradily a pomohly) a kdy zjistí, že si musí vzít další den (dva?) dovolené, aby nakonec uspěl, není hodna Prahy (7) roku 2008. Stejně tak v dnešní době není přijatelné chování, které bylo běžné v totalitním státu.
Bohužel z vlastní zkušenosti z minulosti vím - a leckteré články v médiích to potvrzují -, že takovýto přístup na úřadech není ojedinělý (naštěstí mám na Prauze 7 osobní zkušenost i s jednou výjimkou a vím o druhé). Taková situace je neudržitelná a měla by se řešit. Navrhuji postavit do každé chodby stoleček, na kterém bude schránka a dotazník, kde bude mít občan možnost vyjádřit spokojenost se svým úředníkem, případně detailně popsat důvody své nespokojenosti. Konstruktivní odpovědi by mohly velice pomoci vybudovat skutečně vstřícný městský úřad.
Přitom vstřícné chování a úsměv na rtech nejenže zlepší komunikaci občana s úřadem - a tudíž pověst úřadu. Dopady jsou podstatně širší - člověk, který absolvoval takové martyrium na úřadě, má zkažený den. Pokud si nevzal dovolenou na celý den, tak po příchodu do práce jeho produktivita nebude valná a všichni jeho kolegové budou nejen vědět, jací to lidé na úřadě pracují, ale v lepším případě budou trávit čas diskusí nad českým úřednictvem, v horším případě bude dotyčný své znechucení šířit. A produktivita klesne dál. Naopak úsměv přidává radost do života.
Nepříjemní, nešťastní, nespokojení a/nebo nenávistní lidé jsou prokazatelně náchylnější nemocem. A to jak nemocem lehkého rázu, tak nemocem vážným, protože podle vědeckých studií uvedené postoje oslabují imunitní systém. Podle těchto studií mají uvedené postoje nezanedbatelný podíl na nemocích jako rakovina nebo žaludeční vředy. Naopak úsměv prokazatelně imunitní systém posiluje... a šetří peníze nás, daňových poplatníků.
Jsem zvědav, jak dopadnu příště.
Václav Klaus se hluboce mýlí
Ad LN 31. 1.: Klaus: Krize ani recese nehrozí
Ocenil jsem rozhovor LN s prezidentským kandidátem Václavem Klausem, ve kterém tvrdí, že celosvětová „krize ani recese nehrozí“. Tento jeho názor odpovídá odmítání skutečnosti, že člověk přispívá ke klimatickým změnám. Škoda, že nevyužil příležitost své pravdy prezentovat na fóru v Davosu. Alespoň na chvilku by tam rozzářil tváře světových ekonomů zachmuřené z obav z dalšího celosvětového hospodářského vývoje. Příští týdny a měsíce prokážou, jak hluboce se Klaus opět mýlí. Jeho případné nezvolení by bylo znamením, že naši političtí reprezentanti chtějí posunout zemi pro občany prospěšným směrem.
David Binar, Praha
DOPISY REDAKCI
Lidové noviny, 2. února 2008
Ocenil jsem rozhovor LN s prezidentským kandidátem Václavem Klausem, ve kterém tvrdí, že celosvětová „krize ani recese nehrozí“. Tento jeho názor odpovídá odmítání skutečnosti, že člověk přispívá ke klimatickým změnám. Škoda, že nevyužil příležitost své pravdy prezentovat na fóru v Davosu. Alespoň na chvilku by tam rozzářil tváře světových ekonomů zachmuřené z obav z dalšího celosvětového hospodářského vývoje. Příští týdny a měsíce prokážou, jak hluboce se Klaus opět mýlí. Jeho případné nezvolení by bylo znamením, že naši političtí reprezentanti chtějí posunout zemi pro občany prospěšným směrem.
David Binar, Praha
DOPISY REDAKCI
Lidové noviny, 2. února 2008
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)