Zobrazují se příspěvky se štítkemSZ. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSZ. Zobrazit všechny příspěvky

7.9.10

Právo: Divili se, proč sponzorují správce Holešovické tržnice

Autor:  trj, Praha - Střední Čechy

PRAHA Patnáct zastupitelů sedmé městské části včera schválilo dar 90 tisíc korun společnosti Delta Center, která má ve správě Holešovickou tržnici. Důvodem je konání trojích farmářských trhů s veřejnou zabíjačkou na přelomu září a října, na nichž chtěla mít radnice svůj informační stánek vedle stovky stánků prodejců z celé republiky. Proti byli tři zastupitelé zelených, kteří si myslí, že může jít o předvolební kampaň z obecních peněz.
"Nevidím důvod, proč by z peněz městské části měla být hrazena kampaň ODS," řekl zastupitel David Binar. Poukázal na to, že se trhy, jež si Pražané oblíbili, konají před volbami, a to v místě, kde čeští zemědělci své produkty prodávají denně. Souhlasil s ním Ondřej Mirovský a Milan Bendl (všichni SZ). "Dáváme 90 tisíc na něco, co tam běží léta od doby, kdy v tržnici zanikla jatka," uvedl Bendl.
Starosta Prahy 7 Marek Ječmének (ODS) jejich slova označil za předvolební rétoriku, trhy mají trvat do podzimu. Prezentovat se na nich má radnice a nikoli ODS. Svou účast na předchozích trzích prý omezil na 12 minut nutných pro předání věnce maskotovi. "Jednáme se společností Delta Center, aby se trhy rozšířily a mohly se konat v nějaké další hale i přes zimu," uvedl Ječmének. Neupřesnil však, co by se na nich v zimě mělo prodávat.
Zastupitelé nakonec poupravili znění darovací smlouvy. Spokojen s tím byl především místostarosta Josef Neuberg (ODS). "Mohli jsme mít jeden informační stánek, takhle jich můžeme mít mnohem více," řekl Neuberg. Pokud se podle Ječménka chtějí na trzích prezentovat politické strany, musejí se dohodnou se společností Delta Center. Její představenstvo podle obchodního rejstříku tvoří tři Izraelci, dozorčí radu tři Češi, jedním z nich je šéf kontrolního výboru pražského zastupitelstva František Hoffman (KSČM).

Regionální mutace| Právo - Praha
Právo, 7.9.2010

10.3.09

Několiv slov o slušnosti

ad. Republiková rada SZ, 8.3.2009
Různorodé proudy, křídla či frakce uvnitř politických stran jsou důležité a potřebné. Jejich cílem ovšem - vědomým či nevědomým - nesmí být rozvrat strany. Je-li cílem rozvrat nebo zdali jsou zástupci oněch proudů schopni nakonec táhnout za jeden provaz se svými odpůrci ku prospěchu celé strany, se pozná na důležitých postojích a hlasováních (např. o obsazení klíčových parlamentních postů). Pokud je zřejmé, že tito lidé nejsou ochotni ani v základních věcech s demokraticky zvoleným vedením spolupracovat, je v zájmu přežití strany se jich zbavit.
Členem Strany zelených jsem od jara 2004 a dlouho jsem si nedovedl představit, že bych kdy mohl souhlasit s jakýmkoliv vylučováním. Tento odpor jsem ztratil při volbě prezidenta, kdy se tehdejší členka strany poslankyně Olga Zubová k hlasování z nejasných zdravotních důvodů nedostavila a objasňující komunikaci odmítala. Přitom jsou známy případy zákonodárců, kteří byli v podstatně horším zdravotním stavu sanitkou dopraveni do parlamentu, jen aby se nějakých hlasování mohli zúčastnit. Vůbec jsem pak nepochyboval o tom, že by měla být vyloučena Dana Kuchtová, když v loňském roce vážně uvažovala o spolupráci s proslulým starostou Prahy 5 Milanem Jančíkem a popřela tím všechny zásady zelené politiky a slušnosti.
Kapitola sama o sobě jsou mnohé příspěvky na vnitrostranickém, spíš více než méně veřejném diskusním e-mailovém rozesílači. Ten lze bez přehánění přirovnat ke stoce, ve které se několik málo extremistů vyžívá rozesíláním od nejhrubších osobních nadávek zastáncům stávajícího předsedy SZ Martina Bursíka až po šíření pomatených spikleneckých teorií. V neděli na setkání Republikové rady SZ, která byla pochopitelně emotivní, protože poprvé za tři roky na ní byli vyloučeni členové strany, došlo k posunu - stoka se přelila z verbální na fyzickou úroveň. Jako host jsem se bavil s kolegyní z vedení strany. Bylo odpoledne, neměli jsme oběd, kolegyně si otevřela jogurt. Tu se k nám přikradl Pavel Křivka, jeden z odpůrců stávajícího vedení, vhodil jí do jogurtu několik granulí psího krmiva a utekl, přičemž vykřikoval slova, která slušný člověk na veřejnosti nevyslovuje. (Pro vysvětlenou, odpůrci vedení nazývají své oponenty "pudly", proto po nich házeli psím krmivem.)
Nemám nic proti tvrdým názorovým střetům, ale měly by se konat v rámci lidské slušnosti. Tu považuji za základ mezilidských vztahů, základ diskuse, jednání. Kde končí slušnost, kde se dává psí krmivo do jídla názorových oponentů, tam začíná násilí.
Tuto historku by šlo odbýt jako exces frustrovaného jedince. Bohužel. Když jsem ho na rozesílači vyzval, aby se styděl, objevily se v mé e-mailové schránce zprávy plné osobních invektiv, jejich autoři se nad činem svého kolegy vůbec nepozastavili a např. Dana Kuchtová, ta „hodná“ jihočeská matka, označila granule v jogurtu za "legitimní politický boj".
Taková je úroveň těch, co Bursíkovi vyčítají jeho politický styl.

26.2.08

„Šnapsideje“ z Letné

Schnapsidee je výstižný německý výraz pro nápad tak absurdní, že mohl vzniknout pouze ve stavu silné opilosti. Odpovídající český výraz neexistuje, což je velká škoda, protože leccos, co se děje v zemích českých, by si takové označení zasloužilo. Jako občan Letné bych zde rád uvedl několik příkladů, které mají celostátní rozměr.

Stadion v rezidenční čtvrti
Příkladem takovéto „šnapsideje“ může být fotbalový stadion s kapacitou 30 až 40 tisíc míst v rezidenční čtvrti městského centra. Nedávno jsem navštívil ligový zápas Bayernu v mnichovské Allianz Areně. Byl jsem tam s kamarádem, který má permanentní vstupenky k sezení i k parkování. Stadion byl postaven na zelené louce hned u dálnice a technické řešení plynulosti dopravy při příjezdu i odjezdu je na nejvyšší úrovni. Přesto, že stadion byl plný asi z poloviny, stáli jsme při odjezdu téměř půl hodiny v zácpě. Přitom chodci jsou od automobilového provozu zcela odděleni a v okolí Allianz Areny nikdo nebydlí, takže tu nelze hovořit o běžném provozu obyvatel nebo o tranzitním provozu.
Fotbalové stadiony patří tam, kde vadí co nejméně. To, co se děje v době fotbalových zápasů na Letné, v jedné z nejatraktivnějších rezidenčních čtvrtí Prahy, nelze nazvat příjemným životem – dopravní chaos, divoké parkování na přechodech i na chodnících, řvoucí agresivní fanoušci, rozbité lahve, pozvracené a pomočené chodníky, tramvaje narvané k prasknutí. Kdyby tu nebyl stadion Sparty, byla by Letná – díky svým parkům – lepší čtvrtí pro příjemný život, než jsou Vinohrady. Jenže podle přání „fotbalového bosse“ Vlastimila Košťála by se měl stadion zásadně zvětšit: až na výše uvedených 40 tisíc míst! – Aby si pak na sebe vydělal, muselo by se tu pořádat také podstatně víc akcí, než je tomu dnes. Je zřejmé, že pan Košťál nebydlí v blízkosti žádného fotbalového stadionu, jinak by ho něco takového vůbec nemohlo napadnout. Totéž platí i pro jeho kamarády z řad politiků, kteří záměr rozšířit stadion na Letné podporují.

Jednoduché řešení
Řešení je přitom jednoduché a prakticky pro všechny výhodné – přesunout sparťanský stadion na pražskou periferii. Tam by si mohla Sparta postavit svou moderní arénu, která by zároveň sloužila jako stadion „národní“. Jelikož by se jednalo o stadion „národní“ a peněz pro vrcholový sport se u nás najde vždycky dost, určitě by část nákladů pokryl nejen pražský, ale i státní rozpočet. Majitel Sparty, finanční skupina J&T, by pak mohl na místě nynějšího stadionu postavit luxusní rezidenční čtvrť – pod mottem „V centru Prahy a přitom uprostřed zeleně“. A občané Letné by tak byli osvobozeni od hrůz, které jim zápasy na Spartě v současné době přinášejí.
Argument, že Sparta je tradiční letenský klub a její stadion na Letnou patří, je sice pochopitelný, ale zastaralý. Vždyť Sparta je dnes klubem spíš evropským než letenským. – Také v Mnichově probíhala podobná diskuse. Odchod Bayernu do Allianz Areny z tradičního Olympijského stadionu byl také kontroverzní. A dnes jsou všichni spokojeni. Nevidím důvod, proč by tomu v případě Sparty mělo být jinak. Dovedu si dokonce představit, že by nový stadion pomohl zvýšit návštěvnost na utkáních Sparty; jistota zajištěného parkování, lepší dopravní dostupnost, na rozdíl od současného dopravního chaosu, by mohly v leckom vzbudit chuť zajet si na Spartu třeba do Letňan. Stadion v centru města je přece nemoderní anachronismus.

Co s knihovnou
Do centra zcela určitě patří Národní knihovna. Odsunout ji někam na periferii, to je další „šnapsidea“, která může napadnout jenom člověka, jenž knihu neotevře, jak je rok dlouhý. Knihovna musí být co nejblíže centru společenského dění a vzdělanosti. Výstavba moderní knihovny na tramvajové smyčce v rohu Letenské pláně má svou logiku – z náměstí Jana Palacha, od Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je to pěšky deset minut, ani Karolinum není daleko; místo pro novou knihovnu je na kopci, takže dojde-li k dalším záplavám, velká voda knižní fond neohrozí. Do kategorie „šnapsidejí“ patří také záměr zrušit mezinárodní architektonickou soutěž, která už proběhla. Je bezpředmětné, zdali se vítězný návrh někomu líbí, nebo nelíbí. Lpění na podřadných formalitách je směšné. Neexistuje nic, co by se líbilo všem, a na Eiffelovu věž v Paříži nebo na Obecní dům u nás v Praze si zvykli i jejich zavilí odpůrci. Primátor Bém, který Kaplického vítězný návrh zprvu nadšeně podporoval, ale poté, co nabyl dojmu, že se lidem líbit nebude, hbitě obrátil, by si měl uvědomit, jaký dopad by mělo zrušení mezinárodní soutěže, která byla řádně vypsána a řádně proběhla. Pověst naší země by tak v evropském kontextu utrpěla další ránu a naši potenciální zahraniční partneři by se jen utvrdili v názoru, že jsme zemí, kde se pravidla a dané slovo nedodržují. Tato skutečnost by mohla mít i ostudný dopad na Bémovu olympiádu. Chtěl bych vidět světově uznávaného architekta, který by se chtěl účastnit výběrových řízení na potřebné sportovní stavby – a Mezinárodní olympijský výbor přece mezinárodní soutěže v takových situacích požaduje.

Voda na kopci
A postavit na kopci nad Vltavou obrovské akvárium a naplnit je nesmírným množstvím vody? Něčeho takového se dopustit na nejexponovanějším místě uprostřed Prahy, nad nenahraditelnými architektonickými památkami? Velké mořské živočichy ubytovat v samotném srdci Evropy? Nemohu si pomoci, ale stejně jako aktuální nápad magistrátu protnout Letenské sady dvouproudou „dálnicí“ i to je čirá „šnapsidea“.

O autorovi| David Binar, zastupitel Prahy 7 za Stranu zelených
Text vyšel 26. února 2008 v Lidových novinách